“2075: il clima che verrà” di Marion Milne. Sabato 5 dicembre alle 21.05 su Tv2000

Un documentario affascinante che porta il telespettatore a riflettere sull’importanza della salvaguardia e della custodia del Creato. Mescola fiction e documentario in modo convincente, denunciando le conseguenze catastrofiche che il riscaldamento globale potrà avere e lancia un messaggio chiaro: è giunto il momento di agire, ora..Nel 2075 tutte le peggiori previsioni fatte nel XX secolo sui cambiamenti climatici si sono avverate, con conseguenze spaventose per il nostro pianeta.

Lo scopriamo attraverso le storie di Julia, che lotta per mantenere il vigneto di famiglia; di Idri e Faouzi, in fuga dalla siccità che attanaglia il Sahara del Sud; di Niels, biologo tedesco in viaggio per incontrare un’esperta di biodiversità, di Lotte che combatte per l’approvazione di una Carta Internazionale per la Protezione della Terra.

CondividiShare on Facebook0Tweet about this on Twitter0Share on Google+0Share on LinkedIn0Pin on Pinterest0

Refsdalsupernovaen i fortid, nutid og fremtid

Billedet her, fra Hubble rumteleskopet, viser hvor Refsdalsupernovaen befinder sig i fortid, nutid og fremtid. Supernovaen selv ligger langt bag galaksehoben MACS J1149+2223.

Den øverste cirkel viser, hvor supernovaen ville have været synlig i 1995 (hvor den ikke blev observeret). Den nederste cirkel viser den galakse, som fungerede som linse for Refsdalsupernovaen, så der blev dannet fire billeder af den – og det blev observeret i 2014.

Den midterste cirkel viser, hvor det er forudset, at supernovaen dukker op igen sent i 2015 eller tidligt i 2016

Kilde:

NASA, ESA, S. Rodney (John Hopkins University, USA) and the FrontierSN team; T. Treu (University of California Los Angeles, USA), P. Kelly (University of California Berkeley, USA) and the GLASS team; J. Lotz (STScI) and the Frontier Fields team; M. Postman (STScI) and the CLASH team; and Z. Levay (STScI)

As aparições passada, presente e futura da supernova Refsdal

Esta imagem mostra as posições das aparições passada, presente e prevista no futuro da supernova Refsdal, situada por detrás do enxame de galáxias MACS J1149+2233. O círculo superior mostra a posição da supernova como poderia ter sido vista em 1995 (de facto, não foi observada). O círculo inferior mostra a galáxia que atua como lente gravitacional na supernova Refsdal dando origem a quatro imagens — uma descoberta realizada no final de 2014. O círculo do meio mostra a posição prevista do reaparecimento da supernova em finais de 2015 ou inícios de 2016.

Crédito:

NASA, ESA, S. Rodney (John Hopkins University, USA) and the FrontierSN team; T. Treu (University of California Los Angeles, USA), P. Kelly (University of California Berkeley, USA) and the GLASS team; J. Lotz (STScI) and the Frontier Fields team; M. Postman (STScI) and the CLASH team; and Z. Levay (STScI)

Das vergangene, gegenwärtige und zukünftige Erscheinen der Refsdal-Supernova

Dieses Bild des NASA/ESA Hubble Space Telescope zeigt die Positionen des vergangenen, gegenwärtigen und für die Zukunft vorhergesagten Erscheinens der Refsdal-Supernova hinter dem Galaxienhaufen MACS J1149+2223. Der oberste Kreis markiert die Position, an der die Supernova 1995 zu beobachten gewesen wäre (was tatsächlich aber nicht passiert ist). Der unterste Kreis zeigt die Galaxie, die als Gravitationslinse für die Refsdal-Supernova wirkt, wodurch die vier Bilder geformt werden können – eine Entdeckung von Ende 2014. Im mittleren Kreis soll die Supernova nach den Vorhersagen gegen Ende 2015 oder zu Beginn 2016 wieder erscheinen.

Herkunftsnachweis:

NASA, ESA, S. Rodney (John Hopkins University, USA) and the FrontierSN team; T. Treu (University of California Los Angeles, USA), P. Kelly (University of California Berkeley, USA) and the GLASS team; J. Lotz (STScI) and the Frontier Fields team; M. Postman (STScI) and the CLASH team; and Z. Levay (STScI)

The past, present and future appearances of the Refsdal supernova

This NASA/ESA Hubble Space Telescope image shows the positions of the past, present and predicted future appearances of the Refsdal supernova behind the galaxy cluster MACS J1149+2223. The uppermost circle shows the position of the supernova as it could have been seen in 1995 (but was not actually observed). The lowermost circle shows the galaxy which lensed the Refsdal Supernova to produce four images — a discovery made in late 2014. The middle circle shows the predicted position of the reappearing supernova in late 2015 or early 2016.

Credit:

NASA, ESA, S. Rodney (John Hopkins University, USA) and the FrontierSN team; T. Treu (University of California Los Angeles, USA), P. Kelly (University of California Berkeley, USA) and the GLASS team; J. Lotz (STScI) and the Frontier Fields team; M. Postman (STScI) and the CLASH team; and Z. Levay (STScI)

Pozorování z MUSE předpovídá opakované pozorování supernovy

ann15088-cs — Zprávy

25. listopadu 2015

Astronomové pozorovali přístrojem MUSE (Multi Unit Spectroscopic Explorer), který je umístěn na velkém dalekohledu ESO (VLT), aby využili životní šanci k pochopení masivních kup galaxií. Vůbec poprvé předvídají pozorovatelnou událost ve vzdáleném Vesmíru před tím, než k ní dojde.

Obrázky kupy galaxií MACS J1149+2223, pořízené Hubbleovým kosmickým dalekohledem (NASA/ESA HST) v listopadu 2014, odhalily vzdálenou explodující hvězdu – supernovu – která se nepodobá žádné před ní. Supernova, přezdívaná Refsdal[1], je první supernovou, která byla gravitačním čočkováním rozložena do čtyř různých obrazů. Tyto obrazy tvoří téměř dokonalý Einsteinův kříž okolo jedné galaxie z kupy.

Gravitační čočkování je důsledek Einsteinovy obecné teorie relativity. Článek s rovnicemi, který úplně změnil naše chápání gravitace, byl publikován dvacátého páteho listopadu 1915, právě před sto lety.

Důležitá pozorování přesně určených vzdáleností ke galaxiím v oblasti MACS J1149+2223 byla pořízena pomocí MUSE na začátku roku 2015. Umožnila astronomům modelovat mnohem přesněji rozložení hmoty uvnitř obrovité kupy. To vedlo k několika předpovědím, kdy a kde se objeví další obraz vzdálené supernovy – přehrání události na největší obrazovce, kterou si dokážete představit.

Světlo, které tvoří násobné (vícečetné) obrazy supernovy, putuje k Zemi různými cestami, a proto se tyto obrazy objevují na různých místech oblohy v různou dobu.

Pomocí všech dat z MUSE, zkombinovaných s pozorováními z HST, předpověděl tým astronomů pod vedením Claudia Grillo (Dark Cosmology Centre, Niels Bohr Institute, University of Copenhagen, Dánsko), že další objevivší se obraz supernovy bude nejlépe pozorovatelný mezi březnem a červnem 2016, s možnou první detekcí už před koncem roku 2015. Předpověděli nejenom, kde a kde bude možno supernovu znovu pozorovat, ale také jak jasná asi bude.

HST je teď pravidelně natáčen ke kupě s nadějí, že zachytí tento jedinečný úkaz, čímž také podrobí astronomické modely důkladnému testu.

Tato pozorování jednak ukazují, jak důležitou roli hrají MUSE a VLT při průzkumu vzdáleného Vesmíru, jednak zdůrazňují důležitost spolupráce mezi kosmickým dalekohledem HST a pozemními observatořemi.

Poznámky:
[1] Je pojmenování po zemřelém norském astronomovi Sjuru Refsdalovi, který byl průkopníkem ve studiu gravitačních čoček.

Odkazy

Vědecký článek (Grillo et al)
Související vědecký článek (Jauzac et al)
Související vědecký článek (Treu et al)
Související vědecký článek (Karman et al)
Související oznámení z HST

MUSE:n havainnot ennustavat hyvin harvinaisen supernovan uudelleen kirkastumisen

ann15088-fi — Tiedote

25. marraskuuta 2015

Tähtitieteilijät ovat käyttäneet havaintolaitetta “Multi Unit Spectroscopic Explorer (MUSE)”, mikä on kiinnitetty ESO:n Paranalin observatoriolla olevaan VLT-kaukoputkeen. Havainnot liittyvät ainutkertaiseen mahdollisuuteen testata miten hyvin ymmärrämme massiivisten galaksien ominaisuuksia. Tähtitieteilijät tekevät ensimmäistä kertaa ennustuksen mitä tulee tapahtumaan kaukaisessa Universumissa ennen ilmiön havaitsemista.

Galaksijoukon MACS J1149+2223 kuvat, mitkä otettiin NASA/ESA Hubble-avaruuskaukoputkella marraskuussa 2014, paljastivat kaukaisen räjähtävän tähden (supernovan), minkä kaltaista ei ennen oltu havaittu. Lempinimeltään Refsdal [1] on ensimmäinen supernova, mikä on jakautunut neljään erilliseen kuvaan gravitaatiolinssi-ilmiön vuoksi muodostaen miltei täydellisen Einsteinin ristin yhden galaksijoukon galaksin ympärille.

Gravitaatiolinssi on Einsteinin yleisen suhteellisuusteorian ennustama ilmiö. Artikkeli, missä esiteltiin yhtälöt, jotka muuttivat meidän käsityksemme gravitaatiosta julkaistiin 25.11.1915, eli tasan vuosisata sitten.

MACS J1149+2223:n alueella olevien galaksien etäisyyksien määrittämiseen tarvittavat havainnot tehtiin MUSE:lla tammikuussa 2015. Näiden avulla tähtitieteilijät pystyivät mallintamaan tämän hirviömäisen galaksijoukon aineen jakauman tarkemmin kuin koskaan ennen. Tämän avulla kaukaisen supernovan uuden kuvan sijainnille ja ajankohdalle on pystytty laskemaan useita ennustuksia.

Koska valo, mikä muodostaa supernovan moninkertaisen kuvan, kulkee eripituisia matkoja Maahan, niin ne näkyvät taivaalla eripaikoissa eriaikaan.

Käyttämällä kaikkea saatavilla olevaa MUSE dataa yhdessä Hubblen havaintojen kanssa Claudio Grillon (Dark Cosmology Centre, Niels Bohr Instituutti, Kööpenhaminan yliopisto, Tanska) vetämä tähtitieteilijöiden tiimi on ennustanut, että tuleva uudelleenkirkastuminen tapahtuu maaliskuun ja kesäkuun välillä 2016, sekä mahdollinen ensimmäinen havainto saataisiin ennen vuoden 2015 loppua. Sijainnin ja ajankohdan lisäksi he pystyvät myös ennustamaan kuinka kirkas kohde tulee olemaan.

Hubble avaruuskaukoputki suunnataan säännöllisesti galaksijoukkoa kohti toiveissa tämän kerran elämässä eteen tulevan ilmiön havaitseminen. Tämä asettaa tähtitieteilijöiden mallit äärimmäiseen testiin.

Nämä havainnot tuovat esille MUSE:n ja VLT:n keskeisen roolin kaukaisen Universumin tutkimuksesssa, sekä osoittavat miten tärkeää yhteistyö Hubblen ja Maan päällä olevien kaukoputkien välillä on.

Lisähuomioita

[1] Nimetty edesmenneen Norjalaisen tähtitieteilijä Sjur Refsdalin mukaan, kuka oli gravitaatiolinssien tutkimuksen pioneereja.

Linkit

Yhteystiedot

Claudio Grillo
Dark Cosmology Centre, Niels Bohr Institute
University of Copenhagen, Denmark
Email: grillo@dark-cosmology.dk

Piero Rosati
Department of Physics and Earth Science
University of Ferrara
Email: rosati@fe.infn.it

Richard Hook
ESO Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel: +49 89 3200 6655
Cell: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org